Pamětihodnosti

NámÄ›stí LeidsepleinV Amsterodamu platí, že „nic není nemožné“ a návštÄ›vníkům se naskýtá možnost navštívit nejrůznÄ›jší památky a atrakce. Pro nÄ›které bude vyvrcholením jejich cesty návštÄ›va majestátního Královského paláce, jiní se radÄ›ji projedou lodí po kanálech a nakoupí tradiÄ?ní sýry na trhu.

Dam

NámÄ›stí Dam je centrem Amsterdamu. Aristokracie kolem nÄ›j postavila honosné správní budovy – mÄ›stský a soudní dvůr (Královský palác) a pak také burzu. Na nÄ›m se odehrávala nejdůležitÄ›jší dramata nizozemských dÄ›jin. Usídlili se na nÄ›m Napoleonovy vojáci pÅ™i obsazení mÄ›sta v roce 1808. Stal se útoÄ?ištÄ›m „dÄ›tí kvÄ›tin“ v 60. letech dvacátého století. Dnes je místem národních oslav nebo naopak protestů. KromÄ› Královského paláce na nÄ›m naleznete Nový kostel (Nieuwe Kerk), ve kterém jsou nizozemští králové a královny uvádÄ›ni do úÅ™adu. Naproti Královskému paláci stojí Národní památník, postavený po druhé svÄ›tové válce na památku jejích obÄ›tí.

Královský palác

Koninklik paleisKrálovský palác pochází z poloviny sedmnáctého století. Celá stavba leží na 13 659 kmenech. Než se Nizozemí stalo královstvím (1804), sídlil v nÄ›m magistrát a soud. Do té doby byla moc v rukou generálních stavů. Faktickou moc však mÄ›li movití obchodníci, kteÅ™í se rozhodli nechat si postavit výstavní palác podle benátského vzoru. Palác byl postaven podle plánu Jacoba van Campena. Vedle sídla správních úÅ™adů se mÄ›l stát symbolem moci stavů. Interiéry jsou velkoryse zdobené mramorem a alegorickými obrazy Rembrandtových žáků. NávštÄ›vník zde také nalezne empírový nábytek z dob pobývání Ludvíka Bonaparta, prvního krále Nizozemí. Po nástupu Oranžských na královský trůn byly v paláci pÅ™ijímány státní návštÄ›vy, pak už nikdy nesloužil k obytným úÄ?elům. Dnes je státním majetkem. Pro veÅ™ejnost je palác otevÅ™ený v úterý, ve Ä?tvrtek a o víkendech od 12,30 do 17ti hodin, ve stÅ™edu od 14ti hodin je možnost prohlídky s průvodcem. Vstupné je €4,30.

Begijnhof

BegijnhofBegijnhof je dobÅ™e ukrytý dvůr v srdci Amsterdamu. ÄŒtyÅ™i desítky domků pÅ™iléhajících ke dvoru jsou ještÄ› dnes útulkem pro neprovdané katolické ženy. Celý komplex domů a zelenÄ› vznikal od poloviny 14. století a je nádhernou ukázkou nizozemské architektury. Vchod do Begijnhofu je z ulice Spui. NávštÄ›vníkům je pÅ™ístupný zdarma.

Brusírny diamantů

Obchod s diamanty se do Nizozemí rozšíÅ™il z dnešní Belgie. V Amsterodamu byly od sedmnáctého století dílny, kde se diamanty jen brousily. V devatenáctém století se obchod s diamanty spojil s brusíÅ™skými dílnami a celé odvÄ›tví prosperovalo až do poÄ?átku svÄ›tové hospodáÅ™ské krize v roce 1929. Obchod s diamanty byl doménou španÄ›lských Židů. BÄ›hem druhé svÄ›tové války zahynulo v koncentraÄ?ních táborech tisíce brusiÄ?ů a dnes se touto profesí živí asi 600 lidí (v polovinÄ› devatenáctého století to bylo 10 000 lidí). Proslulá je firma Koninklijke Asscher Diamant Maatschappij, která pro britskou královskou rodinu vybrousila kameny z nejvÄ›tších nalezených diamantů na svÄ›tÄ›. Pro návštÄ›vníky je dennÄ› otevÅ™ená brusírna Gassan Diamonds na adrese Uilenburgerstraat 173-175.

Amsterdamská burza

První burza na svÄ›tÄ› vznikla v Antverpách v roce 1531. Amsterodam však bÄ›hem jednoho sta let její význam pÅ™edstihl. Bylo to také díky tomu, že amsterdamská správa se k obchodování na burze nestavÄ›la odmítavÄ› a nepovažovala je za nÄ›co špatného jako jinde v EvropÄ›. O významu burzy svÄ›dÄ?í způsob, jakým se spojené nizozemské provincie chtÄ›li zajistit proti vojenskému ohrožení. V roce 1672 dostal Å™ímsko-nÄ›mecký císaÅ™ jako výkupné balík nizozemských akcií, jehož hodnota klesala s pÅ™ípadným pÅ™ibližováním císaÅ™ských vojsk Nizozemí.
V roce 1978 se vyÄ?lenila Evropská opÄ?ní burza – v té dobÄ› nejrizikovÄ›jší spekulativní burza.
Dnes už v Amsterodamu fakticky neexistuje žádná kamenná budova burzy a obchoduje se výhradnÄ› po internetu. V budovÄ› burzy dnes sídlí muzeum prezentující výstavy s různou tematikou. Beurs van Berlage Museum na adrese Damrak 243, otevÅ™ené od úterý do nedÄ›le.

Amsterodamské mosty

Mosty v AmsterdamuV Amsterodamu dnes nalezneme nejménÄ› 1200 mostů. Jedná se vÄ›tšinou o mosty zvedací nebo vysoko klenuté mosty kamenné, aby pod nimi mohly projíždÄ›t i vÄ›tší lodÄ›. V Amsterodamu existovalo zamÄ›stnání kargadoora – muže který pomáhal koÄ?árům pÅ™ekonat vysoké klenutí mostů. PostupnÄ› byla vÄ›tšina klenutých mostů nahrazena rovnými, v centru jsou mosty stále malebnÄ› klenuté. Magere Brug je nejznámÄ›jší z mostů. Naleznete ho na konci ulice Kerkstraat. Je to na bílo natÅ™ený zvedací most. Původní byl postaven již v sedmnáctém století. Pro nárůst dopravy musel být nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut.

Albert Cuyp markt

V ulici Albert Cuyp Straat se každý den kromÄ› nedÄ›le koná trh. Je na nÄ›m až 300 stánků a naleznete na nÄ›m vše od kvÄ›tin, sýrů a ryb až po odÄ›vy, boty a stánky s rychlým obÄ?erstvením. K trhu pÅ™iléhá bezpoÄ?et kaváren a restaurací, ve kterých se návštÄ›vníci mohou na chvíli zastavit. Trh se nalézá se v Ä?tvrti De Pijp, jižnÄ› od centra.

Jordaan

DÅ™íve to byla dÄ›lnická Ä?tvrÅ¥. Dnes je z ní módní adresa studentů, businessmanů i umÄ›lců. Leží na západ od Damu na kanálech Prinsen, Brouwers, Lijnbaans a Looiers. ÄŒlovÄ›k se může snadno ztratit v úzkých uliÄ?kách. NávštÄ›vníci zde mohou usednout do kaváren nebo zajít do galerie a obchodů s hudebními nosiÄ?i. Každou sobotu se zde koná velký trh.

NámÄ›stí Leidseplein

Leidseplein je jedním z center noÄ?ního života v Amsterdamu. PÅ™iléhají k nÄ›mu restaurace, bary, coffeeshopy, divadla a kina. V jeho tÄ›sné blízkosti naleznete dva nejvÄ›tší kluby v Amsterdamu – Melkweg a Paradiso, ve kterých se dennÄ› hraje hudba různých žánrů a stylů. Každý den se na nÄ›m konají pÅ™edstavení žonglérů, klaunů nebo hudebníků.

ÄŒtvrÅ¥ Ä?ervených luceren

Red light districtUliÄ?ky lásky naleznete mezi NámÄ›stím Dam a Nieuwmark (Nový trh). V oknech a výlohách jsou zde ve dne i v noci k mání prodejné dívky. Jsou zde také sexshopy nabízející široký sortiment zboží nebo peep show. UliÄ?ky lásky se staly velkou turistickou atrakcí. Lidé do nich mnohdy vcházejí ne proto, aby si zaplatili prostitutku, ale proto, aby je na vlastní oÄ?i vidÄ›li. Nacházejí se v samotném centru mÄ›sta a málokdo si všimne, v jak hezkých domech je toto nejstarší Å™emeslo vykonáváno. Díky stálé pÅ™ítomnosti policie jsou tyto uliÄ?ky bezpeÄ?né, jen se nesmí fotografovat. V opaÄ?ném pÅ™ípadÄ› by zasáhl nÄ›který z bodyguardů.